V dnešní době porodnice běžně umožňují nastávající mamince doprovod minimálně jedné osoby. Malá část žen této možnosti nevyužije a rodí raději bez blízkého doprovodu. Drtivé většině maminek pak dělá na sále společnost budoucí tatínek (podle statistik až 90 %).

„Když jsme se s partnerem bavili o porodu, úplně přirozeně z toho vyplynulo, že tam Jirka bude se mnou, nemusela jsem ho nijak přemlouvat, shodli jsme se na tom oba,“ říká Klára, maminka půlroční Agátky. Podobně je to i u řady dalších párů. Nastávající maminky chtějí mít u porodu partnera hlavně jako psychickou oporu a nastávající tatínci zase chtějí hlavně „být při tom“.

Co když ale nejsou vaše nebo partnerovy pocity tak jasné?

Pokud si nejste jistá, jestli partnera u porodu chcete, nebo ne, dejte si čas na rozmyšlenou a hlavně se nenuťte do ničeho, co vám nesedí, jen kvůli tomu, že to tak dělají všichni. Příchod miminka na svět je velmi emotivní a hlavně intimní životní okamžik. A hlavní roli v něm kromě děťátka hrajete vy, proto si do toho nenechte mluvit a zařiďte se tak, abyste se hlavně cítila dobře.

„Celé těhotenství jsem si nebyla jistá, jestli chci, aby Tomáš u porodu byl, nebo ne. Porod vnímám spíš jako čistě ženskou záležitost, ale zase jsem nechtěla manžela připravit o to, aby viděl, jaké to bude, když se náš drobeček poprvé nadechne a rozkouká,“ vypráví osmadvacetiletá Martina, maminka tříměsíčního Honzíka. A pokračuje: „Nakonec jsme se domluvili na kompromisu, takže Tomáš mě přivezl do porodnice, doprovodil na sál a pak až do narození Honzíka čekal na chodbě.“

V případě, že se domluvíte na podobné variantě jako Martina s Tomášem, buďte připravení i na to, že ne vždy musí jít všechno podle plánu. „S přítelem jsme se dohodli, že se mnou sice ze začátku na porodním sále bude, ale jakmile začnu „tlačit“ a půjde do tuhého, že ze sálu odejde. Realita ale byla úplně jiná. Semlelo se to tak rychle, že Pavel nestihl odejít a byl tam až do konce,“ vzpomíná Verča, maminka roční Kristýnky, a dodává: „Nakonec jsem byla ráda, protože porod nepostupoval přesně tak, jak měl, tak jsem byla hodně vděčná, že mě Pavel podržel a podporoval, byla to velká pomoc.“

Jestli si přejete, aby byl partner s vámi, ale on to naopak odmítá, zkuste netlačit na pilu a v klidu si s ním o tom promluvte. Pomůže také společně navštívit předporodní kurz, kde partner získá víc informací a udělá si tak přesnější obrázek o tom, co vás v porodnici čeká. Účast na kurzu velmi doporučujeme i tatínkům, kteří k porodu půjdou, aby věděli, jak přesně mohou partnerce pomoci.

Maminka, kamarádka nebo dula

Pokud ani potom partner nebude s přítomností u porodu souhlasit, nepřemlouvejte ho. Někdo nesnese pohled na krev, jiný si zase může připadat bezmocný a neschopný, když nemůže (aspoň z jeho pohledu) partnerce v bolestech pomoci. Jestli nechcete být na sále sama, domluvte se na doprovodu s kamarádkou, maminkou nebo certifikovanou dulou, která vám díky svým zkušenostem a empatii může být ve finále daleko platnější než kolabující partner. Ten bude mít po porodu ještě dost a dost jiných příležitostí, jak se aktivně projevit nejen jako partner, ale také jako novopečený tatínek.